piatok 28. februára 2014

Dark Chocolate - 3. část

Po déle jak týdnu, nová část. Doufám, že si jí užijete :) 
P.S. Děkuji, za opět velmi krásné komentáře k minulé části. 
Krásné počtení. 
Ivette*
Vešli jsme do kuchyně, kterou v tuto chvíli obývali čtyři chlapci a jedna dívka. Tedy, spíše čtyři muži a jedna žena. Dva z chlapců seděli na barových stoličkách, třetí stál u sporáku a něco připravoval k jídlu a poslední z chlapců seděl na židli u stolu a na jeho klíně seděla drobná dívka s dlouhými rovnými blonďatými vlasy. Samozřejmě, tak, nějak jsem tušila, který z chlapců je který, ale radši si je nechám představit.
''Ehm, ehm,'' odkašlal si Liam, aby si upoutal pozornost přítomných.
''Kluci a Tanyo, chtěl bych vám někoho představit. Tohle je Jazzra,'' řekl a trochu poodstoupil na stranu, abych byla vidět, jelikož jsem se zase krčila za jeho zády. Jsem strašně stydlivá a jeho tělo mi vždycky bude sloužit jako štít.
''Ahoj,'' řekla jsem nesměle a mírně jsem se usmála.
''Ahoj,'' řekli všichni jednohlasně a blonďatý kluk se přesunul směrem k nám, dál od sporáku. Chvíli panovalo rozpačité ticho, které nakonec prolomil právě blonďáček.
''Ahoj, jsem Niall,'' řekl a bleskurychle mě objal.
''Jazzra, ale stačí Jazz. A ano, já vím,'' zasmála jsem se.
''Ach tak. Takže jsi naše fanynka?'' zeptal se a nadzvedl obočí.
''Já ani tak ne, ale moje kamarádky z Jamaiky. Neuvěříte, kolik tam máte fanynek,'' uculila jsem se na něj.
''Rádi to posloucháme, jen nás vždycky mrzí, že nemáme možnost navštívit všechna tato místa, ale snad do budoucna,'' usmál se širokým úsměvem, až mu vykoukly jeho dokonale rovné zuby.
''Nialle, my se chceme taky seznámit,'' dloubl do něho kudrnáč, aby Niall poodstoupil na stranu.
''Ahoj, jsem Harry, a tohle je Tanya,'' řekl kudrnatý kluk s ďolíčky ve tváři. Musím uznat, taky nebyl k zahození. Byl sexy a navíc tak roztomilý. Blízko u sebe držel za pas štíhlou dívku s dlouhými blond vlasy, která byla zřejmě jeho přítelkyně. Tedy, vypadalo to tak podle toho, jak se k sobě měli.
''Ahoj, jsem Tanya,' 'usmála se na mě velmi milým úsměvem. Byla mi strašně sympatická.
''Já jsem Jazz. Musím vám říct, že vám to spolu strašně sluší,'' uculila jsem se na ně.
''Jé, jsi milá,'' řekla Tanya a objala mě. Kupodivu, byla téměř stejně vysoká jako já. Možná byla o půl hlavy vyšší, ale myslím, že kdybych byla v jejím věku, jsme stejně vysoké. Pak mě objal ještě Harry a přede mě si stoupl kluk s krásnými hnědými vlasy a modrýma očima. Na ruce měl vytetovaného nějakého ptáčka a mile se na mě usmíval.
''Jsem Louis,'' usmál se a objal mě. Pak se otočil a já si všimla jeho dokonalého pozadí. No, páni. Ani jsem nezpozorovala, že si přede mě stoupl poslední člen této party a zřejmě si všiml, kam koukám.
''Ehm, ehm,'' odkašlal si a já jsem se až teď podívala do jeho očí. Do těch naprosto nádherných medových očí, které jiskřily už na dálku. Vyzařovala z nich taková radost ze života, i když teď v nich bylo i něco jiného. Nevěděla jsem ale, co to je.
''Ahoj,'' řekl takovým zvláštním tónem. Jako by neměl vůbec chuť žít. To, co vyjadřovaly jeho oči, teď on sám nevyjadřoval. Byl jako bez duše, a to jak vyslovil slovo 'Ahoj' úplně prozradilo, jak se asi cítí. Neměla jsem vůbec ponětí, proč je takový, ale asi by nebylo nejlepší se na to teď ptát.
''Ahoj,'' usmála jsem se. On mě jen objal a zase ustoupil, pak se na mě snažil usmát, ale úsměv se tomu říkat nedalo. Pak se prostě sebral a odešel do svého pokoje. Všichni jsme za ním otočili hlavy, a když jsem se podívala na kluky, všichni se tvářili smutně.
''Nezlob se na něj. On jen, má to teď těžké. Vztah s jeho přítelkyní Perrie se celkem rychle rozpadá, a oni oba vědí, že už asi slepit nepůjde. Už ho takhle pozorujeme týden, a nevíme, jak ho alespoň trochu rozveselit. Je jako tělo bez duše,'' řekla smutně Tanya a přitulila se k Harrymu.
''Ne, já to chápu. Chudák, možná to není stejná bolest, ale asi vím, jak se cítí.'' Smutně jsem se usmála a přejela jsem kluky a Tanyu pohledem. Oni mi tento pohled opětovali.
''Tak dost smutnění. Jsi tady, abychom tě trochu rozveselili, ne?'' řekl Louis a objal mě kolem ramen.
''Jste hodní, že mě chcete rozveselit, ale já bych teď raději byla sama. Půjdu na chvíli nahoru,'' usmála jsem se a šla jsem po schodech ke mně do pokoje.
* * *
Seděla jsem na balkóně zabalená v dece a měla jsem potichu puštěné písničky. Koukala jsem na zapadající slunce za Londýnem a užívala si samoty. Z přemýšlení mě vytrhlo ťukání na sklo.
''Ehm, promiň, nechtěl jsem tě vyrušit, ale můžu na chvíli?'' Stál ve dveřích a koukal na mě omluvným pohledem.
''Ehm, jasně, pojď,'' řekla jsem a posunula jsem se na konec sedačky, na které jsem seděla. Chvíli jsme tiše seděli a nepronesli jsme ani hlásku. Já jsem vypnula hudbu a nic jsem neříkala.
''Chtěl jsem se ti omluvit, za to dopoledne. Já… asi ti už kluci řekli, jaký je důvod mého chování a chtěl jsem se ti…'' Díval se do dáli na západ slunce a soustředil se na to, co řekne.
''Neomlouvej se,'' řekla jsem s úsměvem, ale on ho nemohl vidět, protože dál nepřítomně hleděl do dáli.
''Ne. Ty se cítíš určitě hůř než já, a… měl jsem tě podržet, podpořit a né se chovat jako nezdvořák,'' řekl a hlavu otočil na druhou stranu ode mě.
''Zaynie,'' oslovila jsem ho a on se na mě s překvapeným výrazem otočil.
''No co, vždycky jsem tě takhle nazývala,'' usmála jsem se. ''Zaynie, neomlouvej se. Já to chápu.'' Smutně jsem se usmála a on mě objal.
''Děkuju,'' řekl, když se opíral bradou o mou hlavu.
''Za co?'' zašeptala jsem mu do hrudi.
''Za to, že jsi mě vyslechla a odpustila mi. Liam měl pravdu. Jsi vážně báječná.'' Odtáhla jsem se od něj a otočila jsem hlavu na druhou stranu, aby neviděl mé tváře, které teď nabraly růžovější barvu, než obvykle.
''Jazz, řekl jsem snad něco špatně?'' řekl s lítostí v hlase.
''Naopak,'' zašeptala jsem.
''Tak proč ses otočila?'' snažil se zjistit, co se děje.
''Abys neviděl, že jsi mě právě přivedl do rozpaků.'' Otočila jsem se na něj a schovala jsem se pod deku. Moc dlouho jsem pod ní ale nevydržela, protože ji ze mě Zayn stáhl.
''Řekl jsem jen pravdu,'' řekl potichu a byl až nebezpečně blízko. Zatajil se mi dech. Popravdě, vždycky se mi Zayn líbil a přitahoval mě. Měla jsem pro něj slabost odjakživa. I když jsem nebyla žádná jejich velká fanynka, Zayn mě vždycky dokázal něčím okouzlit. Možná to dělalo jeho charisma, možná mě fascinovaly jeho oči nebo jeho chování. Možná to bylo to, že se vždycky drží zpátky, je tichý a dlouho si rozmýšlí, než něco řekne.
Zayn mi celou dobu koukal do očí, pak se ale odtáhl a zase se nepřítomně zahleděl na oblohu.
''Asi, asi bych měl už jít. Uvidíme se ráno,'' řekl, ani se na mě nepodíval a odešel.
Co to, sakra, mělo být? Nemůže tohle dělat. Nevím ani, jak se vypořádat s tím vším co se kolem mě děje a teď abych ještě přemýšlela o něm. To nejde. S dost zamotanými myšlenkami jsem se odebrala zpět do pokoje, zavřela jsem za sebou dveře na balkón a převlékla jsem se do své bílé saténové noční košilky, která měla na prsou našitou černou krajku. Byla dost sexy, o čem jsem samozřejmě věděla, ale cítila jsem se v ní dobře. I když s pěti kluky v domě, kterým by asi spadla brada, kdyby mě v tom viděli, to možná není nejlepší nápad, ale co. Lehla jsem si do voňavých peřin a během pěti minut jsem usnula.
* * *
Ráno jsem se probrala celkem brzo. Bylo asi sedm hodin a já už jsem nemohla usnout. Včera jsem šla spát celkem brzo, takže se nemůžu divit, že jsem se vzbudila už teď. Vzala jsem si na sebe lehký černý župan s červenými srdíčky a sešla jsem do kuchyně. Rozhodla jsem se udělat snídani. Sice nevím, co kluci mají rádi, ale myslím, že míchanými vajíčky nic nepokazím. Vytáhla jsem tedy z lednice vejce a našla jsem někde nějakou pánvičku. A dala jsem se do přípravy.
* * *
Když jsem měla všechno hotové, ze schodů akorát scházela Tan. Měla na sobě Harryho tričko a trenky. Trochu jsem se na ni zašklebila a ona se na mě stydlivě usmála.
''Jsme s Harrym už strašně dlouho, nemysli se o mně nic špatného,'' řekla na svou obranu.
''Já si nic nemyslím,'' zasmála jsem se. ''Jak dlouho spolu jste? Já, že jsem o vás z médií nic neslyšela,'' usmála jsem se a sedla jsem si naproti ní ke stolu.
''My jsme náš vztah strašně dlouho tajili. Hazz nechtěl, aby mě novináři začali hned ze začátku šikanovat. Nechtěl tím ohrozit náš vztah, a tak jsme se celkem dlouhou dobu skrývali. Ale myslím, že to náš vztah spíš utvrdilo, než že by nám to uškodilo. Víc jsme se spolu sžili. Zamilovali jsme se do sebe tak, že když jsme s našim vztahem po roce vyšli na veřejnost, hnusné výhružky fanynek a blbé komentáře novinářů nás vůbec nerozházeli a my jsme spíš ještě víc drželi při sobě. Jsme spolu rok a půl, což není tak dlouho, jako je Liam s Dani, ale i tak. Na Harryho je to výkon, a myslím si, že si na život se mnou celkem zvykl. Já jsem dřív byla jako on. Ani jeden jsme nemohli najít nikoho, kdo by ukojil všechny naše touhy. Teď nemyslím jen ty perverzní věci. Prostě jsme hledali, až jsme se konečně našli,'' řekla zasněně, a pak se na mě stydlivě podívala.
''To je krásný. Chci taky něco takového zažít,'' usmála jsem se na ni.
''Uvidíš. Jendou přijde tvůj princ,'' řekla a mile se na mě usmála.
''No nic, koukám, že jsi nám připravila snídani. To je od tebe milé, ale my máme obskakovat tebe a ne ty nás,'' zasmála se.
''To byla maličkost. Stejně jsem neměla co na práci,'' řekla jsem a pokrčila jsem rameny.
''Dobře, tak já je jdu vzbudit, aby to nevystydlo,' 'zasmála se. ''Teď něco uvidíš,'' mrkla na mě a vytáhla vařečku a hrnec.
''Vstáváme, chlapci. Snídaně, snídaně!!!'' začala křičet na celý dům a mlátila při tom vařečkou do hrnce.
'První vylezl Harry a hned za ním Louis s Liamem. Byli rozespalí a sotva se drželi na nohou.
''Sakra, Tan, ty nás tím svým buzením jednou zabiješ,'' řekl Louis a dobelhal se ke stolu. Harry dal Tan pusu a všichni čtyři si sedli ke stolu. Potom přiběhl Niall, který byl kupodivu celkem čilý. Chyběl jediný člen této party. Sotva jsem si to pomyslela, došel do kuchyně. Zase byl jako tělo bez duše a sedl si na poslední židli u stolu. Pro mou smůlu byla přímo naproti mně. Všichni jsme si popřáli dobrou chuť a já celou snídani cítila jeho intenzivní pohled na mně…

3 komentáre:

  1. Je to krásné :) Asi bych nerozdejchala takový budíček, ale co :)) Rychle sem hoď další prosím :)

    OdpovedaťOdstrániť
  2. je to super super,daj rychlo dalsiu :)

    OdpovedaťOdstrániť