Dark Chocolate - 7. část

Ahoj, mám pro vás brzkou velikonoční nadílku :) 

Před pár dny jsem si uvědomila, že jsem se vás vlastně od začátku mého zveřejňování nezeptala, jak se vám děj příběhu zatím líbí. Vím, že píšete, že chcete další díl, a že je to pěkné a děkuji vám za to, ale mě by zajímalo víc informací, a proto se vás ptám: 
Jak se vám líbí děj příběhu?

Jak myslíte, že bude příběh pokračovat?

Jak na vás působí povaha/charakter hlavní hrdinky? :)
Děkuju všem, co si udělají čás a odpoví na tyhle tři otázky :) Děkuji moc.

A nyní už.. Enjoy it! 

Ivette*

Seděli jsme tam mlčky ani nevím jak dlouho, možná mohlo být tak něco kolem jedenácté. Zayn měl svou ruku přehozenou přes má ramena a oba dva jsme kouřili cigaretu. Cítila jsem, jak jsem celkem mimo, z té trávy. Ale po dlouhé době jsem alespoň myslela pozitivně, což byl uklidňující pocit. Najednou mě něco napadlo.

‚‚Zaynie?‘‘zasmála jsem se.

‚‚Ano?‘‘taky se zasmál, evidentně to na něj taky dost působilo.

‚‚Právě mě napadl jeden bláznivý nápad,‘‘zase jsem se zasmála. Vlastně jsme se oba pořád smáli.

‚‚Víš, jak mám v pokoji tu čistě bílou stěnu?‘‘zeptala jsem se a on zpozorněl. Podíval se na mě s očekáváním, co řeknu.

‚‚Mám strašnou chuť jí vymalovat,‘‘zasmála jsem se a otočila jsem se k Zaynovi čelem.

‚‚Dobře, zítra bychom mohli - …‘‘začal promýšlet, jak to uděláme, když jsem ho přerušila.

‚‚Já myslela teď. Teď hned!‘‘zasmála jsem se a svůj prs jsem zabořila do jeho pevné hrudi. Překvapeně se na mě podíval, ale nic neříkal. Koukl se na osvícený Londýn a zřejmě se rozmýšlel, jestli do toho má se mnou jít.

‚‚Dobře… Proč nedělat bláznivé věci?‘‘uculil se na mě. Byla jsem ráda, že má konečně dobrou náladu. Je krásné vidět ho se usmívat. Má tak nádherný úsměv a jeho oči taky hned více svítí, když se směje. ‚‚Jak by sis to představovala?‘‘našpulil rty a zamrkal na mě.

‚‚No, jednou jsme něco takového viděla ve filmu. Strašně se mi to líbilo a vždycky jsem to chtěla vyzkoušet,‘‘řekla jsem a zády jsem se opřela o jeho bok. ‚‚Jde o to, že … Budeme potřebovat černou barvu, máte tady alespoň trochu?‘‘obličejem jsem se k němu natočila.

‚‚Ano, myslím, že tady zbyla ještě od chvíle, kdy jsme ti malovali pokoj.‘‘usmál se na mě.

‚‚Fajn, tak jí utíkej najít a sejdeme se u mě v pokoji… akorát, budeme ještě potřebovat nějaké staré noviny a igelity,‘‘řekla jsem.

‚‚Neboj, vše přinesu, tak běž nahoru a já hned přijdu,‘‘zasmál se a své ruce položil na mé boky, když mě zvedl z houpačky, kterou měl na balkóně. Zaskočeně jsem se na něj podívala. Jen se na mě nejistě usmál. Usměv jsem mu oplatila, a pak jsem se vydala nahoru do svého pokoje. Zayn mě hned následoval.

*********

Igelity jsme už měli rozprostřené a noviny taky. Rozmíchávala jsem barvu válečkem, když ke mně Zayn přišel a opatrně mi sundal gumičku na vlasy z ruky, na které jsem jí do teď měla. Nechápala jsem, co dělá, dokud se svými velkými rukami nedotkl mých vlasů. Jemně je dvakrát prohrábl, aby se trochu rozčesaly, a poté jimi protáhl gumičku. Vlasy protáhl gumičkou, párkrát je zamotal kolem ní, a pak ten drdol znovu protáhl gumičkou, aby je celé zpevnil. Potom ze země sebral čepici poskládanou z novin, přesně takovou, jakou mají malíři.

‚‚Děkuju. Od kdy jsi kadeřník?‘‘zasmála jsem se. Oba dva jsme seděli ve dřepu, a jelikož byl Zayn za mými zády, pomalu jsem se k němu otočila, abych mu viděla do očí. Nečekala jsem, že se ocitnu jen pár centimetrů od jeho obličeje. Zatajil se mi dech. Koukala jsem mu do těch jeho naprosto dokonalých zářivých očí. Zayn naklonil hlavu na stranu a zkoumal mé oči. Přejel z jednoho oka do druhého a potom pohledem zabloudil k mým rtům. Potom zase svůj zrak pomalu přesunul do mých očí. Odkašlala jsem si.

‚‚Ehm, tak jdeme makat, ne?‘‘chtěla jsem se z této, poněkud trapné situace rychle vykroutit. Rukama jsem se zapřela o stehna a zvedla jsem se.

‚‚Eh, jo…,‘‘zašeptal a také se zvedl. Jestli to takhle bude pokračovat dál, asi se z toho zblázním.

*********

Byli jsme skoro hotovi, po tom, co jsem Zaynovi musela dlouho vysvětlovat, jak si celý výtvor představuji. Nakonec to ale pochopil, a tak jsme se mohli pustit do práce.

‚‚Zayne? Budu potřebovat ještě trochu barvy sem.‘‘stála jsem na druhé straně stěny a Zayn měl barvu u sebe. Už jsme jen dodělávali poslední detaily a já potřebovala dobarvit jeden roh.

‚‚Hned, vydrž chvilku,‘‘řekl, a když jsem se na něj podívala, ještě něco domalovával na své straně stěny. Měli jsme na sobě bílé úbory, které měli jen jeden zip vepředu, a kupodivu, zatím jsem se nestačila zašpinit od barvy. Proměřovala jsem si, jak dodělám ten malý kousíček stěny, co mi zbýval. Všimla jsem si jedné části, kde by to chtělo dodělat štětečkem, proto jsem se pro jeden takový, který ležel za mnou na zemi, otočila. Když v tom jsem málem vrazila do Zayna, který se z ničeho nic objevil za mými zády. Zvedla jsem hlavu, abych mu viděla do obličeje, když jsem zregistrovala jeho obrovský spiklenecký úsměv. Sakra, ten chlap tady na mě něco chystá. Než jsem ale stačila zjistit co, jeho velké dlaně, celé od černé barvy, drželi můj obličej. Naneštěstí, jsme celou stěnu vymalovávali rukama, a to znamenalo, že jsme oba měli ruce úplně od barvy. A Zayn toho evidentně právě dost využil.

Můj úsměv zmizel z mé tváře a já se na něj s tím nejhorším obličejem, který jsem v tu chvíli dokázala vyčarovat, podívala. Smál se, až se mohl za břicho popadat, ovšem to ještě nevěděl, čeho jsem já schopná. Zákeřně jsem se usmála, přešla jsem ke kýblu s barvou a namočila jsem si je v něm. Zayn byl dost zaměstnaný vysmíváním se mi, takže si ani nemohl všimnout, co se chystám udělat.

Přiblížila jsem se k němu a oběma rukama jsem vjela do jeho vlasů. Jeho výraz, když zjistil, co jsem udělala, byl k nezaplacení. Byla to sice téměř stejná barva, jako barva jeho vlasů, ale každý ví, jak špatně se z vlasů dostává.

‚‚To jsi neudělala!‘‘ vypískl a zděšeně se na mě podíval.

‚‚Už to tak asi bude,‘‘vystrčila jsem spodní ret s výrazem ‘panebože, je mi to tak strašlivě líto‘.

‚‚Ty zákeřná malá .. mrško,‘‘pronesl, když se rychle shýbnul ke kýblu namočil ruce a cákl na mě barvu.

Od té chvíle vypukla bitva. Ještě štěstí, že všude byly rozprostřeny igelity. Barva cákala naprosto všude a my se smáli tomu, jak jsme oba vypadali. Divím se, že kluci ještě nepřiběhli se stížností. Byli jsme totiž určitě slyšet po celém domě.

Náhle jsem dostala nápad, že skočím na Zayna a tu nezaschlou barvu, kterou jsem měla všude na sobě, rozmažu i po něm. Rozeběhla jsem se tedy a skočila jsem, on jednal pohotově a chytl mě za stehna, ovšem jeho rovnováha v tu chvíli selhala a oba jsme se zřítili na zem. Dopadla jsem na jeho hruď, ruce jsem měla složené pod sebou a zároveň položené na jeho prsou. Zvedla jsem hlavu a podívala jsem se do jeho očí. Měl je přivřené a tak zvláštně se na mě díval. Jeho ruce, které měl položené na mých stehnech, pomalu začaly putovat přes mé boky. Když jemně přejel přes můj zadeček, začínala jsem být v rozpacích. Putoval výš. Své prsty položil do důlku na mých zádech a pomalu jel nahoru po mé páteři. Příjemně to lechtalo, až jsem se zachvěla.

Otevřela jsem pusu, že něco řeknu, když v tu chvíli se otevřely dveře.

‚‚Čemu se tady tak smějete?‘‘zeptal se Niall stojící ve dveřích spolu s ostatními. Ovšem když nás se Zaynem viděli, nechápavě a udiveně se po sobě začali ohlížet.

Celá v rozpacích jsem se vymrštila na nohy a s obličejem rudým jako rajče jsem vyběhla z pokoje. Seběhla jsem schody a zadním vchodem jsem vyběhla na zahradu..